Ukázal ART INDEX POP-UP od J&T Banky šťavnaté hrozny? by

by 10. 12. 2019

Symbolika místa týdenní prodejní výstavy v Domě U Zlatého hroznu by se nemohla více podbízet. Na výstavní aktivitu nejplodnější umělci, tvořící v českém prostředí (36 umělců a umělkyň z předních příček Art indexu), ukázalo celkem 83 nejnovějších a nejpříhodnějších děl k prodeji. A přestože se jedná o úctyhodnou špičku, vystaveno nebylo „to nejlepší, co aktuálně vzniká v ateliérech nejvýraznějších českých umělců“ a titul „pokus o nezaujatý popis vývoje“ na scéně byl od organizátorů z J&T Banky čistě nadnesenou zkratkou. Už to, že byli všichni zastoupení umělci označeni jako Češi, vyvolává téměř dojem ignorance, navíc jako by většina současného umění existovala pouze ve dvou rozměrech a malby, fotky, kresby nebo koláže, aby čekala přichystaná viset na stěně. Je pravda, že jsme zde mohli najít i pár soch a instalací pracujících s novými médii i meditativně pohlcující projekce od Pavla Mrkuse, ale ateliéry vystavených umělců jistě ukrývají pestřejší poklady. Klíčem k výběru bylo pochopitelné zaměření se na „intimnější díla se sběratelským charakterem“, což však zametlo pod koberec část originality, kontroverze, odvážnosti a aktuálnosti vystavovaného. Proto by se místo hledání významu jednotlivých děl dala ve fantazii prohlídka přirovnat k počítačové hře, v níž jde o nejlepší úlovek. Tmavě šedé místnosti optikou pomyslného digitálního hledáčku podtrhávaly exkluzivní atmosféru, zoom na dřevěný strop ukázal renesanční malby s rostlinnými a groteskními figurálními motivy, načež se úhel projektovaného zaměřil na jednotlivá díla na stěnách a občas do meziprostoru.

Při zaostření na správné místo vyskočila identifikační pop up okna s fotkou umělce a stručnou, leč jasně srozumitelnou charakteristikou autora a názvem díla (ve skutečnosti formát žlutých papírových karet, které měl návštěvník právo odcizit a cestou žmoulal v rukou). Hledáček kamery se v naší fantazii obracel na další a další díla a díky šipkám na klávesnici se rozpohyboval po schodech napříč historickou budovou. Místnost za místností, patro po patře, až do menších pokojů pod střechou, kam se schovala nová média, v domácím prostředí takřka neprodejná. K naplnění organizátory avizovaného vzoru uměleckého veletrhu chyběla atmosféra vzrušení a napětí sběratelů, uchvacující příběhy, kontexty a zastupující galerie, které by vše vyprávěly a spřádaly do hodnotné sítě. Přesto se v poslední den chlubilo deset děl cedulkou ZADÁNO, splnila tedy svůj účel. Našla ho na akci i umělecká komunita, která právě napjatě diskutuje o ekologickém chování a o nepsané etice rozbíhajícího se sponzoringu soukromých subjektů? Možná pokud se jednalo o tzv. win win situaci. Všechny zúčastněné strany navíc investovaly spíše do budoucnosti. Výhodný sponzor z komerčního bankovního prostředí dodal bohatou klientelu, publicitu, zařídil prezentaci na úrovni a investoval do adekvátních poradců, jako jsou Lucie Drdová, Jan Skřivánek nebo Ondřej Horák. U sponzorů z prostředí orientovaného na stoupající křivku výnosů je nesmyslné hledat čistotu úmyslů. Zastupujícím galeriím mohla akce přinést nové zákazníky (potenciál 3 300 návštěvníků), bance zajistila další čárku do roční CSR zprávy, svým stávajícím klientům nadělila život zpestřující VIP zážitek a možná také další přírůstek investičně zaměřené klientely. Kdo ale prozradí, jestli se o sklizeň zlatých hroznů všichni podělili rovným dílem? Platí totiž, že „v zahradě toho roste víc, než si zahradník pamatuje, že zasadil“.

Martina Raclavská je kritička umění.

 

Pohledy do instalace výstavy ART INDEX POP-UP, Dům U Zlatého hroznu, Praha, 2019, foto: J&T BANKA ART INDEX POP-UP.

More stories by

Martina Raclavská