ŘEDĚNÍ SOUST by

by 5. 9. 2019

Pardubická galerie GAMPA se již od začátku letošního roku prezentuje progresivním výstavním programem. V nové sezóně přichází s celoročním programem na téma resilience, na které jednotlivé výstavní projekty reagují a snaží se ho předat nejen místnímu publiku. Nekonvenční prostory galerie mohou umělce v mnohém inspirovat. Dokázal to především výstavní projekt Ředění soust pěti autorů (David Helán, Lenka Kerdová, Ian Mikyska, Eliška Perglerová, Ladislav Železný s kurátorskou podporou Lenky Dolanové), který se zaměřil na dnešní uspěchanou dobu. I my, diváci v galerijním prostředí, dost často chvátáme, abychom už měli výstavu za sebou a abychom mohli ostatní informovat o jejím zhlédnutí na sociálních médiích. Výstava Ředění soust nám od samého začátku stanovovala minimální čas, po který jsme mohli v galerii setrvat. Audioprůvodce expozicí obsahoval půlhodinovou nahrávku a tak divák mohl (ale nemusel) přistoupit na hru, která se mohla zdát i lehce manipulativní. Výstava samozřejmě byla založena na experimentálním, prožitkovém a edukativním přístupu: možná až příliš rezonovala s muzejním přístupem současných interaktivních expozic, s jakým se můžeme setkat např. v Národním zemědělském muzeu v Praze. To se však zcela jistě neprojevilo na její kvalitě. Divák mohl zaujmout i stanovisko pozorovatele výstavy z holistického pohledu, a to primárně bez autorství. Po výstavě se divák cítil skvěle, byl klidný, mohl hloubat nad svým přístupem k dnešní době, k rychlosti, ke spotřebě. A právě tato situace, byla možná až příliš jasně a urputně dořečena do konce. Přestože zvuk, světlo, scénografie a choreografie pohybu diváka byla velmi kvalitně řízená, jednotlivá vizuální díla jako by ztrácela svoji hlavní funkci. Stala se jen doprovodným programem. Otázkou je, jestli divák neměl mít i možnost volně se pohybovat a obdivovat ona „současná díla“ jen tak.

 

Pohled do instalace výstavy Soustředění, Galerie Gampa, Pardubice, 2019, foto: Nikola Klinger.

More stories by

Tereza Záchová