Problematika vystavování autorských knih by

by 5. 9. 2019

Hned v úvodu je třeba uvést, že autorská kniha potažmo kniha jako taková je předmět k vystavování ze své podstaty vlastně nevhodný, především k vystavování jako výtvarný artefakt v muzejním či galerijním prostředí. Vžitou a samozřejmou přirozeností knihy je „být vystavena“ v ideálním prostoru knihovny, kde je očím přístupný pouze hřbet s uvedeným titulem knihy a kniha je připravena „k okamžitému použití“, resp. ke čtení, a je zde zároveň nejlépe archivována. Právě jedinečnost, ale i omezení knihy v roli výstavního exponátu vychází z její anatomie. Potištěné strany jsou uspořádané za sebou v bloku a při okraji souhrnně fixované, forma knihy „komprimuje“ obsah do podoby skladného tvaru kvádru- -kodexu. Informace jsou uspořádány postupně stránku za stránkou, což umožňuje vizuálně vnímat knihu uvnitř pouze jednotlivě po dvoustranách, obsah obvykle až po přečtení celé knihy. Kvůli těmto aspektům je kniha jakožto výstavní objekt problematická, situaci může navíc dále komplikovat atypický rozměr či nevhodná vazba knihy. Je-li zájem prezentovat knihu jako komplexní objekt, nelze ji vystavit „najednou“ jako obraz nebo sochu. Jaká jsou tedy specifika vystavování autorské knihy a jak lze přemýšlet o její existenci s ohledem na proměnu nových technologií?

RIZIKOVÉ FAKTORY VYSTAVENÍ KNIH

Jedno z poselství konceptualisty, pedagoga a tvůrce autorských knih Jiřího H. Kocmana zní: „Nejlepší knihy se nikdy nevystavují, neboť se jim obvykle něco stane!“ A je to pravda, neboť expozice knih v galerijním prostředí může představovat pro knihu samu řadu rizikových faktorů. U knihy, jejíž základní materie je obvykle papír, představuje hlavní riziko poškození vlivem klimatu ve výstavním prostředí – vlhkost, teplota, prašnost a dlouhodobé působení přirozeného nebo umělého světla. Kromě vlivu prostředí, ve kterém je kniha umístěna, a případně také neodborné instalace může být dalším rizikem spjatým s knihou jako výstavním exponátem správné, resp. smysluplné vystavení knihy, které neohrožuje fyzicky samotný předmět, ale ovlivňuje míru sdělnosti exponátu.

 

ASPEKTY SPOJENÉ S VYSTAVOVÁNÍM KNIH

Kniha je ze své podstaty sekvenční médium, které vyžaduje manipulaci čtenářem, zároveň však manipulace s knihou její organismus potenciálně poškozuje. To je hlavním důvodem, proč se knihy jako výstavní exponáty uzavírají do vitrín. V tuto chvíli však nastává problém, jak diváka o obsah knihy neochudit, resp. jej ochudit co nejméně. Samozřejmě se velmi liší nároky na instalaci a její způsoby v závislosti na hodnotě, pro niž je kniha vystavována. Autorské knihy mohou mít na rozdíl od klasických knih ještě další specifika. Netradiční materiál, tvar, velikost a podobu knihy, nestandardní vazbu. Knihy mohou obsahovat pouze minimum slov či je může tvořit např. série fotografií, kreseb nebo obrazů. Autorská kniha mnohdy sama porušuje vžité uspořádání knihy, nemusí obsahovat dokonce žádný text ani obrazový materiál, její koncept může být jakkoli originální, a tím je potom jedinečný i přístup k vystavení takového díla. Obvykle je k pochopení obsahu a plného vjemu autorské knihy potřeba mít co nejlepší dostupnost k dílu a kontakt s ním, neboť i haptický kontakt byl doposud nedílnou součástí zážitku čtení a listování. Pro knihy vznikají různé náhradní způsoby zpřístupnění jejího obsahu, např. fotografie, digitální nasnímání, kompletní maketa. I ty mají však své funkční a estetické limity. Otázka pochopení díla divákem je spjata s mírou „výpovědní schopnosti“ samotného díla a doplňujících informací, které instituce návštěvníkovi poskytuje, od základních popisek, průvodních textů na panelech, plakátů, katalogů, dobových dokumentů k digitálním technologiím, fotografiím, videu apod. U tzv. knih-objektů je výstavní řešení obvykle jednodušší, knihy- objekty mnohdy nevyžadují, aby byl zkoumán jejich vnitřní obsah. Často jde také o „monolity“ či knihy bez textu, založené na materiálovém experimentu či parafrázi struktury a systému vazby knihy. Divák je schopen rozluštit jejich poselství na základě estetického či vizuálního čtení, někdy v nich ani nelze listovat. Vystavení knih-objektů pod ochranným sklem vitríny je obvykle dostatečné, ačkoliv právě ochuzení o hmatový vjem je mnohdy zásadní.

ZPŮSOBY VYSTAVOVÁNÍ KNIH

Nejčastější standardní pozicí vystavené knihy ve vitríně je kniha rozevřená na jedné dvoustraně (tzv. apertura), tato pozice je však z více důvodů problémová. Jednak výpovědní hodnota obsahu i vizuálního zpracování knihy je redukována na jednu sekvenci knihy, ale riziko je i degradační (např. dochází k nezanedbatelnému vystavení světlu na exponované dvoustraně). Volné vystavení knihy, jež umožňuje návštěvníkovi libovolnou manipulaci, využívají spíše studentské a soutěžní přehlídky (např. Nejkrásnější české knihy roku). U vzácných artefaktů je tento přístup samozřejmě nereálný, ovšem v některých případech již instituce nakupují dva exempláře, přičemž jeden je na výstavě poskytnut k prohlížení a druhý je deponován v archivu. Alternativou pro volné vystavení knih, jež však také předpokládá druhý exemplář, je zajištění knih na ocelovém lanku, které zabraňuje jejich odcizení a je vlastně i určitou knihovní reminiscencí na tzv. libri catenati – tedy knihy na řetězech, bezpečnostní systém používaný v knihovnách ve středověku (např. výstava Listování – moderní knižní kultura ve sbírkách Muzea umění Olomouc, Muzeum umění Olomouc 2009). Variantou pro volné prohlížení jsou také „stojany na ruby“, jenž byly navrženy pro část expozice na Bienále grafického designu v roce 2018, kdy byly publikace položeny rozevřené na pultík ve tvaru stříšky. Zvláštním způsobem je vystavení knih jinak klasickou metodou (dvojstrana nebo zavřená kniha) v zasklených zásuvkách komody. Tento způsob se zdá originální a vhodný zejména pro knižní artefakty citlivé na světlo, neboť nasvícení se zapne až po vysunutí zásuvky, většinu času je tedy artefakt potmě a nachází se ve své podstatě v archivním prostředí (např. výstava Illuminations, Královské muzeum v Mariemontu, Belgie 2011). Originálním řešením je také částečné a přitom dostatečné zpřístupnění knihy ve skleněných vitrínách, po jejichž stranách se nacházejí kruhové otvory pro ruce, které umožňují listování v knize a částečně i manipulaci s knihou (např. výstava Planeta Eden, Centrum současného umění DOX, Praha 2010).

DIGITÁLNÍ KNIHY

Moderní doba přináší nové možnosti zpřístupnění děl také formou digitalizace. Celkové digitální nasnímání knihy s prezentací na elektronickém prohlížecím zařízení ochrání originál a umožňuje úplné prolistování či pročtení obsahu knihy bez přímého kontaktu s knihou (např. výstava Librarium, Královská knihovna, Brusel 2011). Exponát uzavřený ve vitríně je možné přiblížit také audionahrávkou popisující koncept díla či pomocí videa se záběry listování a manipulace s knihou (např. výstava ABoT – Artists’ Book on Tour, Museum für angewandte Kunst, Vídeň 2011). Výhodou digitálních materiálů je i možnost jejich dalšího použití, např. pro prezentaci v online galeriích. Zejména sbírkové fondy autorských knih mohou být do budoucna digitalizovány a zveřejněny na internetu. Obsáhlou online prezentaci knižních sbírek poskytuje např. Museum für angewandte Kunst ve Vídni, knihy však nejsou nasnímány kompletně, pouze několik stran na ukázku. Je také potřeba si stále uvědomovat, že snímky mají výpovědní hodnotu reprodukce, nejde o přímý autentický kontakt s dílem a chybí haptický zážitek listování v daném měřítku knihy. Efektní digitalizace knih přímo ve výstavních prostorách a on-line přenos dat na webové stránky byly součástí také prezentace jubilejního 50. ročníku Nejkrásnější české knihy roku 2014. Ve sféře umění budoucnost zřejmě směřuje k dalšímu rozmachu digitalizace i v rámci prezentace a archivace knih. Virtuální knihovny a galerie jsou již běžnou záležitostí. Virtuální realita je také jednoznačně prostředí pro možnou prezentaci knižních artefaktů. Simulace libovolného prostoru a děje znamená nové roviny zprostředkování uměleckých děl a především jejich recepce, což platí nepochybně rovněž pro autorské knihy.

 

Pohled do výstavy Evropská autorská kniha, ABoT, Národní technická knihovna, Praha, 2012, foto: archív autorky

Pohled do výstavy Planeta Eden, Centrum současného umění DOX, Praha, 2010, foto: archív autorky

Rukopisy královny Elišky Rejčky, Památník písemnictví, Rajhrad, 2010, foto: archív autorky

Illuminations, Královské muzeum v Mariemontu, Belgie, 2011, foto: archív autorky

More stories by

Julie Kačerovská