KOMPILACE SKUTEČNOSTÍ by

by 15. 6. 2019

Během dvou horkých týdnů na přelomu května a června 2019 se v Praze konal program platformy Magic Carpets, která působí přes evropské hranice a umožňuje uměleckou/kulturní mobilitu uvnitř evropského prostoru. Tato mobilita dává umělcům šanci reagovat na sdílený kulturní/veřejný prostor v rámci kontinen tu a jeho reálných a pomyslných hranic. Tento prostor je v neustálé změně a vyžaduje naši participaci, jak na rovině kulturní, občanské, politické nebo jiné. V částečně abstraktní kulturní rovině je tak prostorem setkávání, komunikace/dialogu, sdílení, prezentace, vnímání, pozorování. Podle kurátorky programu Elis Unique je tato událost „diskuzí o širším veřejném prostoru“. Samotný program výstav proběhl v prostředí centrální Prahy, které v posledních desetiletích prodělalo mnoho proměn. Nekompromisní turistický ruch, gentrifikace, investice do komerčních prostorů a s tím spojené přestavby a bourání, plány proměny metropole, které zohledňují více finanční zdroje než občany ve své různorodosti. Samotné téma programu – veřejný prostor – je dnes extrémně důležitým tématem, které nenáleží jen uměleckému a kulturnímu provozu, ale je tématem celospolečenským. Týká se vlastně celého dalšího fungování společnosti, jejího centra a periferií, ať třídních nebo geografických. Toto téma by se dalo považovat za již opotřebované a již mnohokrát realizované. Naopak, dnes opravdu fyzicky cítíme celou škálu společenských proměn, které se nás osobně týkají v naší individuální každodennosti. A program Magic Carpets v Praze chce tuto současnou realitu města a společnosti dostat opět do středu našeho zájmu a osobní angažovanosti, participace. Část pražského programu ze série Kompilace skutečností proběhla ve vznikajícím podzemním prostoru Kampusu Hybernská v centru turistické Prahy. Výstava Jolany Havelkové, Michala Kindernaye a Deany Kolenčíkové, Terezy Bonaventurové, Pavla Karouse a Ateliéru intermédií FAVU VUT v Brně byla precizně instalována v prostorách historického podzemního sklepení. Jednotlivé instalace, z nichž některé měly multimediální charakter, pracovaly s tématy konkrétního místa, lidí, vizuálního prostoru a logiky moci. Důležitou částí programu byly i performance, prezentace umělců a vědců, kteří pracují se zmíněným tématem (Kurt Gebauer, Tomáš Ruller, Pavel Karous, Petr Vašát…). Performativní program proběhl v Kampusu paralelně s výstavou – Darina Alster v magické inscenované performance zdůraznila paralelní světy politiky a skutečného bytí. Program také zohlednil komunitní otázky současnosti, a to v prostoru Jedna dva tři gallery – Mothers Artlovers a v galerii (A)void.

Další část programu výstav se realizovala v rozsáhlém areálu klasicistních Karlínských kasáren, bývalém vojenském objektu v centru Prahy. V jeho bazénovém prostoru se realizovala výstava Benjamina Tomasi a Milana Mikuláštíka. Milan Mikuláštík pracuje s archeologickým materiálem naší civilizace, s odkazy na společenský vývoj, masovou a digitální kulturu. Vojenský bazén polepil dvěma tisíci nálepek, které jsou ikonami odpadkových košů v počítačovém prostředí. Instalace Bin Pool byla doplněna statickou projekcí nedávno zveřejněné první skutečné fotografie černé díry. V horním prostoru bazénu realizoval Benjamin Tomasi, rezident Magic Carpets instalaci Data Spa, která volně navazuje na Mikuláštíkovu instalaci: prototyp Trumpovy zdi na hranici s Mexikem je zde prezentován spolu s ambientním audiem a dále performativním doprovodem. Obraz hraniční zdi i audio je z internetového zdroje, kde autor recykloval dostupná internetová data, která tak – dle jeho výběru – reprezentují podstatné společenské a politické otázky současnosti. Program v Karlínských kasárnách byl tak postavený na sdílení informací, na historii a tedy i na archeologii, včetně digitálních zdrojů a jejich další manipulaci s ohledem na realitu společenských problémů současnosti. Program výstav, performancí a prezentací- diskuzí nazvaný Kompilace skutečnosti se jednoznačně orientoval na reálná témata kulturního a uměleckého prostoru dnešní Prahy. Skladba celého projektu byla složitá a některé polohy umělecké angažovanosti jsou dnes přeci jen teprve v procesu utváření – i jako hotová díla. Je to proces konfrontace reality dnešního všedního života, širší veřejnosti s kulturním a uměleckým provozem. Jde o celoevropský fenomén – utváření je myšleno tak, že budoucí/současná kulturní a umělecká scéna hledá svojí pozici v rychle se měnících podmínkách fungování v Evropském společenství. Tato témata jsou částečně tabu, ale Kompilace skutečností jim dává podobu reálných otázek a odpovědí.

 

Pohled do výstavy v Kampus Hybernská, foto: Tomáš Souček, archiv Nadace Prague Biennale.

Pohled do instalace v prostorách bazénu Kasarna Karlin, foto: Elis Unique, archiv Nadace Prague Biennale.

More stories by

Lexa Peroutka