Ostravská scéna očima kurátorky Yvony Ferencové

12. 3. 2019

 

Tereza Záchová: Znáte dobře ostravskou uměleckou scénu?

Yvona Ferencová: S některými umělci jsem se poznala při výstavách v Brně, byla to například výstava Michala Kalhouse Nemaluju (2005) a také … a nezapomeňte na květiny (2010), kde byly Michalovy fotografie vystaveny proti instalaci Jána Mančušky; nebo výstava laureáta Ceny Michala Ranného za rok 2012 Daniela Balabána Zpráva 2013. Práce ostatních jsem sledovala průběžně díky akcím nebo výstavám – Jiřího Surůvku, Petra Lysáčka, Františka Kowolowského, Kameru skuru, Petra Pastrňáka a další. Současnou ostravskou scénu neznám dokonale, snažím se co nejrychleji zorientovat. Jádro evidentně vychází z Fakulty umění Ostravské univerzity.

TZ: Byla jste na pozici kurátorky GVUO vybrána s jasnou koncepcí?

YF: Od samého začátku bylo zřejmé, co se ode mne očekává. Jednalo se o spoluúčast na různých činnostech galerie. Velmi hektické období. Teprve během roku se má pozice vyprofilovala. Připravila jsem skupinovou výstavu Kdo je vítězem? a výstavu Deset ve spolupráci s Adam Gallery. Společně s Jiřím Jůzou jsem se během celého roku intenzivně věnovala nákupům do sbírek GVUO. Výsledkem je vcelku obsáhlý jasně strukturovaný konvolut děl, což určilo i kroky, které jsou již jasnou koncepcí kotveny. Rezignovali jsme na pouhé vyplňování mezer sbírek a soustředili se na vytvoření pevného základu k systematickému budování sbírky současného umění od devadesátých let do současnosti. Pro výběr prvních sedmi autorů byl zvolen klíč: prostorová instalace – Ján Mančuška, participativní projekty – Kateřina Šedá, malba – Josef Bolf, video – Jan Šerých, objekt – Pavla Sceranková, fotografie – Lukáš Jasanský a Martin Polák, Markéta Othová, Michal Kalhous, Jiří Thýn, Alena Kotzmannová. Rozhodli jsme se zároveň neakceptovat zažitý způsob prezentace nákupů výstavou přírůstků a vsadili na samostatné či skupinové výstavy (jednoho média), což nám dovoluje představit autory a jejich dílo soustředěněji. Tato strategie předjímá záměr předvést současné umění veřejnosti v co nejkvalitnějším výběru v rámci expozice připravované dostavby Josefa Pleskota nazvaném Bílý stín. Edici Zisky 2018, doprovázející sérii výstav, vybavili grafickým layoutem Robert V. Novák a Zuzana Burgrová. Koncept založili na tom, že z každého zisku je skládán účet, přičemž v tomto případě to znamená účet veřejnosti formou vystavení. Přesně a výstižně tak podpořili vizualizací cíl projektu: výnos nechápat pouze jako materiální navýšení, další číselnou položku v přírůstkové knize, ale především jako duchovní zisk nemateriální povahy pro veřejnost. První výstavou z řady je probíhající výstava (KON)TEXTY Jána Mančušky, na podzim připravuji výstavu Kateřiny Šedé Bedřichovický poledník, následovat bude skupinová výstava fotografie.

TZ: Jaký by měl podle Vás být kurátor GVUO? A jaký by měl být kurátor regionální galerijní instituce všeobecně? Může mít konkrétní region vliv na roli místního kurátora?

YF: Galerie výtvarného umění v Ostravě má jasně stanovenou strategii. Projekty zaměřené na region jsou pravidelně zastoupeny v ročních výkazech instituce. Nerozlišuji mezi kurátory z Brna, Prahy a z tzv. regionálních galerií. Označení regionální umělec může být chápáno všelijak… Při volbě autora, není-li to vysloveně záměrem kurátora, nerozhoduje místo narození, studia či délka působení umělce v dané lokalitě. Při výběru je pro mě směrodatná vždy kvalita a síla výpovědi uměleckého díla, bez ohledu na podružnosti. Ostravu postupně poznávám a s ní i galerie a prostory k výstavám, které zde dobře fungují. Jsou to například PLATO, Sokolská 26, Fiducia, Jáma, Indrustrial, výstavní prostory v Dole Michal, Saigonu v Mariánských Horách aj. Mají svá specifika, což dává prostor k většímu rozptylu a užšímu zacílení výstavních programů. Škálu významně doplňují již známé festivaly: festival akčního umění Malamut a současného umění ve veřejném prostoru Kukačka.

TZ: Ostravské prostředí je celkem specifické. Budete místní kontext reflektovat ve své dlouhodobější výstavní vizi?

YF: Ostravu jsem opustila v devatenácti letech. Znovu ji poznávám, jejími specifiky jsou přímost, zápal, otevřenost, ambice.

TZ: Jakou nejbližší výstavu v Ostravě chystáte?

YF: V lednu tohoto roku začala výstava ve spolupráci s Adam Gallery Deset – současné německé umění, ta v GVUO poběží do dubna. Na podzim to pak bude již zmíněná výstava Kateřiny Šedé Bedřichovický poledník (říjen–leden 2020), která bude druhou v řadě v rámci projektu Zisky. Aby byl celek úplný, s Kateřinou a grafičkou Kristinou Drinkovou intenzivně připravujeme vydání Katčiny monografie Deváté přes páté. Pro PLATO jsem připravila dlouhodobý vzdělávací program pro veřejnost s názvem Akademie současného umění. V prvním kole se týkala fotografie, vedli jej Jiří Thýn a Michal Kalhous. V tomto roce jsou pozváni umělci Marek Meduna a Lenka Vítková.

 

Tereza Záchová

 

 

 

 

 

 

 

 

Yvona Ferencová na komentované prohlídce výstavy Deset / GVU / Ostrava 2019 / foto: Katarína Jamrišková.

Find more stories

Home