Mnoho podob kurátorství

11. 12. 2017

Ústecká Fakulta umění a designu Univerzity J. E. Purkyně vydala tento podzim dvě publikace věnované kurátorství. Obě se ve svých úvodech potýkají se samotnou definicí této činnosti a tím, co je přesně její náplní. Shodují se na tom, že kurátorství může zahrnovat celou škálu aktivit, které se navíc s časem proměňují a rozšiřují, avšak každá k tomuto tématu přistupuje z jiného úhlu. Lenka Sýkorová v publikaci Nezávislé kurátorství ve volném čase: nezávislý kurátor a umělec- kurátor na české vizuální scéně 2000–2016 pokračuje v dlouhodobém mapování českých galerií a rozvíjí svoji předchozí publikaci Konečně spolu: Česká nezávislá galerijní scéna 1990–2011. Od stručné historie kurátorství se přes náplň této profese dostává k typologii jak kurátorů, tak galerií samotných. Velká část knihy je věnována projektu Czech Action Galleries, který je zaměřen na galerie vedené umělci-kurátory, kde není kurátorství povoláním, ale tvořivou „volnočasovou“ činností. Vzhledem k tomu, že se autorka knihy věnuje analýze řady alternativních výstavních Cabaprostor (např. Galerie V Peněžence, Galerie Stožár či různé bytové galerie, z nichž mnohé již zanikly), slouží tato publikace jako cenný záznam projektů, které by jinak mohly být zapomenuty. Je to systematicky vedená publikace, mířená primárně na studenty historie a teorie umění, jelikož obsahuje i občasné rady pro ty, kteří by se chtěli kurátorství v budoucnu věnovat. Ačkoliv si autorka klade mnoho otázek, jejichž zodpovězení by si zasloužilo více prostoru, kompenzuje to kapitolou o Galerii Altán Klamovka, kde sama působí jako kurátorka. Bezprostřední a osobní výpověď o chodu konkrétní galerie má totiž často větší výpovědní hodnotu než teoretizování o stavu celé galerijní scény v Česku.

Druhou knihou je Pozice kurátor: Poznámky správců umění a designu, sestávající z devíti statí a několika rozhovorů mladých kurátorů, editovaná Romanou Veselou. Tato publikace je vyvrcholením projektu Pozice kurátor, v jehož rámci byla zorganizována řada diskuzí a výstava s názvem Výchozí pozice. Kniha je rozdělena do tří tematických celků, a to interpretace umění, prezentace umění a prezentace designu; zabývá se tedy nejen tím, do jaké míry a jakými prostředky by měl kurátor interpretovat umění, ale také například tuzemskou tradicí vystavování designu. Za neutrálním titulem se skrývá několik neobvyklých způsobů prezentace umění, na které chtěla editorka upozornit. Jedním z nich je nová stálá expozice v Alšově jihočeské galerii na Hluboké, k níž se vyjadřují Hynek Látal a Martin Vaněk, kteří se rozhodli vystavit středověké umění dohromady s moderním. Aktuálním tendencím ve vystavování designu se věnuje Adam Štěch, a to zvláště proto, že se jako autor zabývá zejména počiny, které neprezentují design primárně jako spotřební zboží, ale jako kulturně a společensky hodnotné objekty. V neposlední řadě stojí za pozornost rozhovor Jana Krtičky s kurátorským duem Triple Candie, jež obrací jakékoliv kurátorské konvence naruby. Tito kurátoři se letos také zúčastnili Víkendu s Chalupeckým a absolvovali residenci v pražské MeetFactory. Tato kniha tak diskutuje současná témata, a to i ta palčivá, jako je například vztah umění a gentrifikace či multikulturalismus v národních sbírkách. Úroveň publikace bohužel poněkud sráží nedostatečná péče věnovaná jazykové redakci, i přes to však dokládá to, co Romana Veselá předesílá v úvodu – že kurátorství může mít nespočet podob a jedna definice nejen neexistuje, ale asi by ani existovat neměla.

 

Natálie Drtinová

Find more stories

Home