Daniel Hanzlík

11. 12. 2017

Některé umění se nás snaží svést svojí spektakulárností a jeho vedlejším efektem pak snadno může být otupení našeho vnímání, které si v konečném důsledku žádá stále intenzivnější stimuly. Existuje ale umění, které funguje přesně opačně – namísto toho, aby se nás snažilo uchvátit, umožňuje nám svým klidným působením rozvíjet citlivost a vizuální vnímavost, díky kterým dokážeme vidět svět jinak a senzitivněji. Právě do této druhé kategorie patří na první pohled nenápadná výstava Daniela Hanzlíka v Hauch Gallery s prozaickým názvem Atlas, která sestává z několika maleb s geometrickou kompozicí a akustickým kyvadlem, tvořícím středobod celé výstavy a zároveň její konceptuální zarámování. Výstavou provádí fenomenologicky zabarvený kurátorský text Petra Vaňouse a stejně jako samotná výstava neusiluje o upoutání pozornosti pomocí módních a patřičně úderných frází. Naopak slouží jako adekvátní rámec pro sérii maleb, jež zaznamenává mechanický pohyb kyvadla na plátně a jeden ze základních fyzikálních jevů tím nahlíží subjektivní uměleckou perspektivou. Filosofická fenomenologie a umělecká subjektivita tu v tomto kontextu fungují hladce, adekvátně a bez stylistické křeče. Hanzlíkova tvorba je ale sama o sobě blízká filosofickému tázání právě v tematizaci svobody lidského rozhodnutí ve vztahu k mechanickému, kauzálního pohybu. Nejedná se tedy jenom o výtvarnou formalizaci zákonů klasické mechaniky, ale také o specifickou reflexi existenciální situace člověka, který v Hanzlíkových obrazech figuruje jako neviditelný demiurg, jenž uvádí samotné kyvadlo do pohybu svým rozhodnutím. Abstraktní malba se tedy na Hanzlíkových plátnech setkává s abstrakcí fyzikálních zákonů, přičemž oba typy abstrakce do sebe zapadají. Médium malby tím získává své jednoznačné opodstatnění. Vzhledem k tomu, že obrazy vznikaly v horizontální poloze na zemi, může ale vznikat otázka po původu rozhodnutí udělat z nich nakonec plátna zavěšená na stěně v klasické vertikální poloze a zdali by jejich horizontální instalace nakonec celé koncepci neodpovídala věrněji.

 

Martin Vrba 

Find more stories

Home