SKLO UMÍ MÁLOKDO OCENIT

21. 9. 2017

Jana M. Horáčková: Skutečně je současné české sklo na světové úrovni?

Milan Hlaveš: Zaručeně. Velkou výhodou jsou čtyři vysokoškolské ateliéry, které se věnují výuce sklářského umění: v Praze na UMPRUM, ve Zlíně na UTB, v Ústí nad Labem na UJEP nebo v Liberci na Technické univerzitě. Současní umělci pracující se sklem nemají tak snadné uplatnění jako jejich předchůdci. Přesto i dnes máme mladší výrazné, mediálně známé osobnosti, např. Martin Janecký, Lukáš Jabůrek, který je šéfdesignérem ve sklárně Moser, nebo Martin Hlubuček, pedagog SUPšS v Železném Brodě.

 

JMH: Jak na vás působí práce českých a zahraničních autorů v soutěži Stanislav Libenský Award?

MH: Současná sklářská scéna je dost globalizovaná, dnes už se nedá na první pohled snadno poznat, co je ze Skandinávie, střední Evropy, USA nebo z Asie. Je ale vidět, že ve spoustě zemí vznikají věci, které mají smysl. Poslat dílo do soutěže stojí nemalé úsilí, přesto se do ní hlásí kvalitními pracemi stále víc lidí z celého světa. Máme z toho radost.

 

JMH: Současné sklo a jeho přesahy k volnému umění, jaký na to máte názor?

MH: Právě ty přesahy mimo naši klasickou uměleckořemeslnou tradici, až k instalacím a performancím, mne často hodně baví.

 

JMH: Jsou takové práce i ve sbírkách Umělecko-průmyslového musea?

MH: Ano. Např. videozáznam akcí Stanislava Müllera, kde vystupuje jako Mirror man.

 

JMH: A co sklo v architektuře?

MH: To jde sbírat špatně, ale i takové práce, resp. jejich fotodokumentaci, máme. Jde o díla Václava Ciglera, Vladimíra Kopeckého, Mariana Karla a dalších.

 

JMH: Jak by se mělo vystavovat současné sklo?

MH: Nápaditě, vtipně a výrazně.

 

JMH: Tak jste vytvářel i instalaci výstavy výsledků Stanislav Libenský Award?

MH: Ta je v rukách pana Války, coby šéfa centra současného umění DOX v Praze. Do toho výjimečně nemluvím a je to tak dobře, protože Leoš Válka rozumí svému řemeslu.

 

JMH: Jaká je koncepce nové expozice skla v Uměleckoprůmyslovém muzeu?

MH: Zde chceme představit především legendy českého skla, S. Libenského s J. Brychtovou, R. Roubíčka, M. Roubíčkovou, F. Víznera, V. Kopeckého, J. Harcubu a další. Spolupracujeme s architektem J. Novotným a s grafičkou A. I. šotolovou a expozici máme v úmyslu pojmout jako krajinu, do které zasadíme zásadní objekty velikánů českého skla od poloviny 40. do konce 80. let 20. století. Oproti minulé expozici klademe větší důraz na moderní sklo, v nové expozici bude asi 200 objektů.

 

JMH: Jaký nejcennější exponát máte?

MH: Jeden z nejhodnotnějších předmětů, které vystavíme, bude modrá Mísa se špičkou od F. Víznera, Hlavy od S. Libenského a J. Brychtové, nebo Sloupy od R. Roubíčka.

 

JMH: Který současný umělec pracující se sklem by nám neměl uniknout?

MH: Je jich celá řada…, za mne momentálně třeba dámy jako Alena Matějka, Lada Semecká, Klára Horáčková nebo Jana Voldřichová.

 

JMH: Projekt ZIBA nevyšel, je nějaká šance u nás vytvořit expozici obdobného formátu?

MH: ZIBA byl krásný projekt. Snažili jsme se, ale nedopadlo to, investor budovu prodal. Rád bych ale upozornil, že to občas i vyjde. Mluvím o Centru sklářského umění v Sázavě, Huti František. Zde se nám podařilo zajímavě vystavit stovky skleněných uměleckých předmětů. Zároveň zde jsou plně vybavené dílny otevřené umělcům i veřejnosti.

 

JMH: Chci sbírat sklo, co mám dělat a jak postupovat?

MH: Chodit na výstavy a aukce, navštěvovat ateliéry a hlavně se dívat kolem sebe. Lidé mimo obor uměleckou práci se sklem moc neznají a nedovedou ji ani ocenit. Výroba skla, tedy i koupě a uchovávání, je nákladná, proto současné umělecké sklo sbírá málokdo. Takže je tu potenciál.

JMH: Děkuji za tip i celý rozhovor.

 

Prestižní Výstava k 9. ročníku mezinárodní soutěže skla Stanislav Libenský Award, jež je určena mladým umělcům bakalářského nebo magisterského studia z celého světa, kteří ve své závěrečné práci pracovali se sklem, je k vidění v Centru současného umění DOX od 22. 9. Do 20. 11. 2017.

Mgr. Milan Hlaveš, Ph.D., je vedoucí kurátor sbírky skla, keramiky a porcelánu v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Je také garantem soutěže Stanislav Libenský Award a o historii skla přednáší na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

MgA. et Mgr. Jana Mattas Horáčková je kurátorka a teoretička designu.

 

 

 

Václav Cigler a Michal Motyčka / Brána / 2012 / pohled do instalace výstavy Vše nejlepší! / Uměleckoprůmyslové museum / Praha 2012 / foto: Gabriel Urbánek

 

Find more stories

Home