FINSKÝ ODKAZ BLACK MOUNTAIN COLLAGE

11. 4. 2017

Jela jsem na sever. Myslím tím opravdu sever severu. Do oblasti nejstarších finských lesů, které se zachovaly ve střední části Finska. V tomto odlehlém, tmavém a tichém koutě světa, kousek od národních parků a rezervací, se nachází dům, v němž se protíná ekologická a kulturní vize. Projekt rozvíjející ideu na pomezí udržitelnosti života a umělecké pra xe vyšel od umělců Antti Majaviho a Almy Heikkilä, kteří svůj experiment během let postupně rozšířili i o působení jinak zaměřených lidí – ekonomů, přírodních i technických vědců či spisovatelů – a tak vzniklo sdružení MUSTARINDA.

 

Tereza Záchová: Mnoho lidí tvrdí, že severské země jsou blíže k přírodě. Myslíte si, že právě tohle napomohlo k vytvoření Mustarindy?

Antti Majava a Alma Heikkilä: Myslím, že tohle není tak úplně pravda, nemyslím si, že bychom měli lepší postoj nebo rovnější vztah k přírodě než ostatní národnosti. Naopak, ve skutečnosti je náš způsob života přírodě poměrně vzdálen a tento vztah, o který se opíráme při různých oficiálních příležitostech, je tak trochu klišé. V každodenním životě jsme stejně rychlí spotřebitelé jako jiní konzumenti západního světa. Možná je ale ta hranice mezi námi samotnými a přírodou jen o něco tenčí.

 

TZ: Co přesně znamená slovo Mustarinda?

AM a AH: Mustarinta nebo také Mustarida – jak je uvedeno ve starých mapách – je název pocházející ze starofinštiny a znamená „medvěd“ nebo také „kopec duchů“. Mustarinda se totiž nachází na nejvyšším kopci v okolí a odkazuje na stoupání do nejvyšších pater vrcholů temných sil z okolních lesů. Zároveň přináší odkaz na další okolní vrchy (Paljakka, Karhula, Kontioa Mörkölä), které byly místy pro uctívání medvědího kultu. Všimli jsme si také, že oblasti, kde se Mustarinda nachází, se říká temný vrcholek a od toho pochází asociace na americkou tradici Black Mountain Collage.

 


TZ:
Co mají tedy Mustarinda a Black Mountain Collage společného?

AM a AH: Jejich i naše vize se v určité podobě prolínají a to skrze umělecké a filozofické přístupy, které samozřejmě nejvíce zastával Martin Heidegger se svými obecně platnými myšlenkovými procesy o přírodě. Black Mountain Collage se podílela na provozu celého domu, a také v Mustarindě platí tento princip. Zároveň byla Black Mountain, jak ji známe, silně experimentální povahy, usilovala o interdisciplinární přístup a přitahovala různé oblasti života, nejen umění. Důležitý je pro nás i zájem o vědu, pole kvantové fyziky a teorie relativity a to, jak lze tyto oblasti uplatnit v umění. Příroda hrála klíčovou roli v jejich přístupu a to je i naše velká idea. Zároveň je tento dům ojedinělý a nikde jinde ve světě se s ním nesetkáte.

 

TZ: Jaký byl prvotní smysl Mustarindy? Byla jím vaše umělecká práce, nebo od začátku šlo o experiment?

AM: Na tuhle otázku je těžké odpovědět a ani si nejsem zcela jistý, jaká by byla správná odpověď. Jde vlastně o organický celek či sdružení, které se neustále proměňuje a smysluplně pracuje s nejdůležitějšími tématy, a které námi budou rezonovat po příštích pár desetiletí. Všichni členové a návštěvníci, kteří Mustarindu navštíví, mají možnost přijít s vlastními nápady pro náš dům. To pak vychází často na pravidelné dobrovolné činnosti, kdy si dobrovolník zvolí sám svoji ideu, čím přispívat do domu.

 

TZ: Jaké další cíle má vaše sdružení?

AM: Mustarinda je umělecké a výzkumné sdružení s rezidenčním a uměleckým centrem. V poslední době funguje ve dvou liniích – prakticky jako obývaný dům v blízkosti městečka Hyrynsalmi ve středním Finsku a více teoreticky v Helsinkách a jiných koutech naší země. Nedávno jsme byli hodně konfrontováni s tématem ropných paliv, které bylo velmi inspirující. Skrze kulturu jsme prozkoumali postfosilní paliva prostřednictvím udržitelné energie, dopravy (elektroauto) či zahradnických experimentů. Naše filozofie vychází z trvale udržitelného způsobu života a šetrnosti k našim zdrojům. Kladli jsme si otázky, jak pracovat a přesto dobře žít a používat obnovitelné zdroje energie. O to se pokoušíme i během výstav, naposled například v galerii SINNE v Helsinkách v rámci expozice s názvem Earthlings, kde nám potřebnou energii vyráběly solární panely na střeše. Dále jsme společně vytvořili biomilíř z nevyužité tlející slámy od místních farmářů. Pracuje na principu dvou kompostů. Jeden dodává domu část energie, rozklad tlející slámy totiž generuje teplo, kterým se vyhřívá voda v bojleru. Druhý kompost je klasický zahrádkářský – určený pro hnojení. Zahájili jsme též nový zahradnický projekt, který iniciovala Pauliina Leikas (https://mus- tarindagarden.wordpress.com/). V budoucnu plánujeme také pracovat s produkcí jídla.

TZ: Jaké další plány máte s domem?

AM: Tohle se neustále mění. Plánů je hodně, nápady přicházejí také s novými lidmi, kteří mají chuť se zapojit. Jedna věc je však vždy teorie, a druhá věc je praxe. Kromě pokusů s biomilířem, zahradou, elektroautem, solárními a výhřevnými panely, jsme také autory řady teoretických textů, které publikujeme zpravidla v magazínu Mustarinda. V roce 2017 pro nás však bude nejdůležitější téma postfosilních paliv a jejich estetika.

 

Tereza Záchová

 

Prales v okolí Mustarindy / střední Finsko / foto: Michaela Inka Cásková.

Dům Mustarinda / foto: archiv autorky.

Find more stories

Home