Když se něco stává něčím Hunt Kastner / Praha

20. 9. 2016

Reflexe textilu jako specifického fenoménu zůstává na současné české výtvarné scéně stále velkou neznámou. Jako by toto médium nebylo atraktivní či bylo chápáno jako poněkud okrajové a nahlíželo se na něj nanejvýš skrze řemeslo a design. Na současných zahraničních prezentacích se však objevuje častěji například ve spojení se sociálním kontextem.

Jak ale prezentovat práci textilu a dát ho do kontextu současného umění? Půjde o práci s materiálem, barvou, či řemeslem? Lze v něm najít určitý interpretační klíč? Stává se pouhým nástrojem, nebo relevantním gestem umělců? Podobné otázky si musela položit i Markéta Vinglerová, když připravovala skupinovou výstavu s názvem Když se textil stává tvarem. Z výstavy lze vyčíst, že nevychází z nahodilého uvažování, ale z propracovaného konceptu, kterým se tato kurátorka dlouhodobě zabývá. Generační, genderový a mezinárodní výběr je sice zastoupen jedinou prací od každého z devíti autorů, ale v kontextu malého prostoru galerie to je tak akorát. Každé dílo má přitom svoji možnost, jak působit na diváka.

Přesto je poněkud škoda, že expozice je až chirurgicky odosobněná, ačkoliv jde o materiál, který je charakterizován skrze haptiku a sociální kontext. Výstava také nevědomě ukazuje, zda může být textil chápán jako souměrný hráč média kresby nebo malby, nebo nikoliv. Rozvržení daných autorů v galerii vytváří latentní tábory a klade otázky. Měli být autoři ve vzájemné konfrontaci, měli spolu vycházet generačně nebo skrze jednotlivý kontext přístupů k práci s textilem? Je zde určitá gradace? Radikální je pak řez zavěšené tapisérie belgické autorky, která vstupuje do prostoru jako pomyslná zeď, za kterou se rozprostře daleko introvertnější svět českých umělců Bohdana Mrázka a Zorky Ságlové.

I přes určité marginálnosti lze bezpochyby souhlasit s tím, že jde o projekt, který na českém výtvarném poli chyběl, a tudíž je po dlouhé době ojedinělým výstavním počinem.

 

Mariana Silva pohled do instalace výstavy Když se textil stává tvarem Hunt Kastner, Praha, 2016 foto: Ondřej Polák, Courtesy Hunt Kastner Praha.

 

Tereza Záchová

Find more stories

Home