PLZEŇSKÝ ARCHITEKTONICKÝ MANUÁL (PAM)

22. 9. 2014

Již za několik měsíců začne západočeská metropole odpočítávat 365 dní, po něž bude jedním ze dvou Evropských hlavních měst kultury roku 2015. Jedním z výstupů, které program EHMK v příštím roce nabídne, je i Plzeňský architektonický manuál (PAM). Podobně jako některé další aktivity Plzně 2015 se i tento odborně-popularizační projekt obsahově váže k vystavěnému prostředí města. Jako jediný se však cele soustředí na architekturu první poloviny 20. století v Plzni, především na stavby rané moderny včetně jejích historizujících či klasicizujících odstínů, národního stylu, art deka, purismu i funkcionalismu.

Jak už jeho název napovídá, Plzeňský architektonický manuál je přiznaně inspirován Brněnským architektonickým manuálem (BAM, www.bam.brno.cz), úspěšným projektem prezentace a popularizace brněnské architektury let 1918–1945. Podobně jako BAM je i PAM je založený na myšlence vystavit architekturu „o sobě“ in situ a zároveň jednotlivé stavby souhrnně představit na webu.  V plzeňském případě tato česko-anglická databáze obsáhne celkem 140 vybraných objektů, jejichž autory jsou mj. František Čermák, Gustav Paul, Václav Neckář, František Beneš, Leo Meisl, Hanuš Zápal či F. A. Libra.

Všechny stavby jsou navázány na trasy tří stezek, které návštěvníka provádějí historickým jádrem a širším centrem města, Jižním Předměstím a Bezovkou. Páteří projektu, protínající jednotlivé stezky, je loosovská linka, spojující místa deseti realizací Adolfa Loose a jeho spolupracovníků. Do budoucna se předpokládá rozšíření projektu o jiné části města i další časová období.

V jednom aspektu se PAM od brněnského vzoru liší, když původní koncept rozšiřuje o vrstvu věnovanou dvaceti klíčovým plzeňským veřejným prostorům, nacházejícím se na trase stezek. Děje se tak v návaznosti na řadu projektů společnosti Plzeň 2015. Právě ve vazbě na jí iniciovaný portál Veřejný prostor v Plzni (verejnyprostorvplzni.cz) bude také fungovat webové rozhraní databáze PAM. To umožní vyhledávání objektů dle několika kategorií a sestavování vlastní architektonické trasy.

V metodice se však Plzeňský architektonický manuál brněnského předobrazu důsledně drží. Základ databáze tvoří texty: úvody ke stezkám, profily jednotlivých domů a medailony architektů a vybraných stavitelů a stavebníků. U nejvýznamnějších objektů budou tyto statě dostupné také ve formě audionahrávky. U žádné z budov nebudou chybět údaje o době vzniku staveb, jejich adresa, GPS souřadnice a další informace. Součástí databáze bude také současná i archivní fotografická a plánová dokumentace objektů a interaktivní mapa Plzně.

Je třeba zdůraznit, že PAM nemá být projektem nahrazujícím aktivity stávajících institucí, naopak je má doplnit, rozšířit a zpřístupnit široké veřejnosti. Jeho hlavní role spočívá v popularizaci plzeňské architektury 20. století. Mezi další cíle Plzeňského architektonického manuálu patří povzbuzení badatelské a teoretické i praktické činnosti na poli architektury a příbuzných disciplín v Plzni. PAM by měl také zvýšit povědomí veřejnosti o osobnostech, které obohatily kulturu i tvář města, zvýraznit Plzeň i region na kulturně-architektonické mapě Evropy a také napomoci k rozvoji inovativního evropského cestovního ruchu. Z dlouhodobého pohledu i z hlediska udržitelnosti projektu EHMK 2015 však bude klíčové, zda PAM přispěje k tomu, aby místní i mimoplzeňská veřejnost dokázala lépe rozeznávat architektonické hodnoty v prostředí města, a mohla si tak nově utvořit svůj vztah k architektuře i k samotnému městu. Věřme, že se to podaří.

 

Obecně prospěšná společnost Plzeň 2015 byla založena městem Plzeň jako subjekt zajišťující přípravu a realizaci akce Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015. Vedle přípravy programu se společnost věnuje i významným regionálním aktivitám a participativním a komunitním projektům v oblasti veřejného prostoru.

 

Jaroslav Fišer / Sborový dům a modlitebna Korandova sboru / 1935–1936 (vlevo) a Hanuš Zápal / Soubor družstevních domů U Trojdohody, 1923–1924 (vpravo) / Plzeň / foto: Petr Jehlík / archiv Plzně 2015

Josef Špalek / Činžovní dům s obchodní pasáží ve Františkánské ulici / 1937–1938 / Plzeň / foto: Petr Jehlík / archiv Plzně 2015.

 

Petr Klíma

Find more stories

Články