VŠUP V DOXU

11. 12. 2012

V polovině října se v DOXu otevřely hned dvě výstavy prezentující tvorbu studentů Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Na jedné straně zde byl představen výběr studentských projektů napříč celou školou, pod který se podepsali Maxim Velčovský a Tereza Brunthansová, a ve stejném termínu zde probíhala také výstava Ponorná řeka reflektující činnost ateliéru fotografie v období pedagogického působení Alexandry Vajd a Hynka Alta, kteří výstavu připravili.

Souběžným uvedením těchto dvou výrazně odlišných výstav byl jistým způsobem vyjádřen charakter celé školy, která propojuje design, architekturu a umění a jejímiž důležitými devízami je mezioborová komunikace (přičemž právě obor fotografie může být považován za „hraniční“ – dříve spadal pod katedru grafiky a dnes patří mezi obory volného umění) a vysoký standard při řešení prezentace v konkrétním prostoru.

Zatímco celoškolní přehlídka byla instalována na způsob designových veletrhů a show roomů v minimalistické čistotě a neutralitě, kterou vyvolává seriální řazení jednotlivých autorů, výstava fotografů nesla náboj mnohem sevřenější koncepce. Ponorná řeka odrážela konkrétní pedagogické vedení i situaci postkonceptuální fotografie, která znovu obrací pozornost k materiální stránce díla jakožto konkrétního artefaktu (a dá se říct, že taková tendence konvenuje právě s designérskou pozorností vůči použitému materiálu). Celou výstavou se tak přes obsahovou různorodost vinula sebereflexivní linie ohledávání samotného média fotografie (aspektů, jako je indexikalita, čas, formát, výřez, ostrost, projekce) a jeho překračování. Vajd a Alt považují povahu fotografie za „tekutou a beztvarou“ a tento její fluidní charakter zapříčiňuje její proměnlivost. Už ze samotného vnímání média tak vyplývá otevřený charakter pedagogického působení v jejich ateliéru.

Obě výstavy v pozitivním smyslu reprezentovaly školu, Ponorná řeka byla ovšem zajímavá i nezávisle na ní.

 

VOJTĚCH ŘÍHA, Písmo Hroby, 2012, foto: Ondřej Přibyl.

PETR PAWLOWSKI, Růže je růže je růže, 2012, foto: archiv DOX.

 

Tereza Jindrová

Find more stories

Články