REMAKE

11. 4. 2012

Vstupuji do tmavé místnosti. Na chvíli mě prudce ozáří extrémně silný reflektor. Když zase zhasne, na stěně za mnou se na fosforeskujícím pozadí objeví moje silueta, která postupně bledne až do zpětného nastolení tmy. Takto nějak vypadala jedna z posledních her ze světlem Richarda Loskota, kterou připravil pro Galerii G99 v Domě pánů z Kunštátu (Záznamy přítomnosti).

Loskotova výstava tvořila součást výrazně většího a dlouhodobě připravovaného projektu Remake, jehož závěrečným výstupem se stala jedna ze stále ještě řídkých interaktivních výstav. Účastnilo se jí několik převážně mladých současných umělců, kteří přistoupili na pravidla kurátorů (kur. Dušan Barok, Katarína Gatialová, Mária Rišková, František Kowolowski, Slávo Krekovič, Catherine Lenoble, István Szakáts, Barbora Šedivá, Alexander Zaklynsky, Rarita Zbranca): každý z nich měl za úkol oživit dílo autora z okruhu středoevropských umělců, kteří se v šedesátých letech věnovali novým médiím a kteří jsou dnes často do značné míry pozapomenutí.

Zůstaňme u Richarda Loskota, který tak trochu vyčníval nejen samostatnou prezentací v prostoru Galerie G99, ale i svojí technicky propracovanou hračičkou − i když za zmínku by bezpochyby stály i mnohé další artefakty. Loskotovi byl přidělen polský autor Stanisław Dróżdż a jeho dílo, na kterém je 27 ručičkových hodin, jež jsou ovládány vlastním, Dróżdżem vymyšleným systémem. Výše popsaná zážitková hra se světlem a s časem doplňovala druhou část Loskotova podílu na Remaku: instalaci skládající se z devíti digitálních hodin, které − podobně jako u Dróżdże – měřily svůj vlastní čas: ten, v případě Loskota, byl ovlivněn pohybem různých předmětů (kapání vody, růst květiny, otáčení hracího strojku). Prostor zde vyhrazený bohužel umožňuje věnovat se jen oné první signální rovině Remaku, v níž vnímáme vizuální a interaktivní zážitek z prezentovaného. Pokud však měl divák chuť, náladu a zájem o získávání dalších informací, mohl se nořit hloub do dalších rovin projektu, zkoumat, kdo byl oním umělcem − inspirátorem a jak to vlastně je s historií mediálního umění.

 

RICHARD LOSKOT, instalace na výstavě REMAKE: REthinking Media Arts in C(K)ollaborative Environments, 2012, DUMB, Brno, foto: archiv galerie.

 

Silvie Šeborová

Find more stories

Články