JAKUB NEPRAŠ

11. 4. 2012

Jakub Nepraš představil v galerii hunt kastner artworks „video-sochu“ s názvem Landscape (2012). Přestože téma krajiny v širším slova smyslu provází jeho tvorbu již od samého počátku, je v této ojedinělé instalaci vyjádřeno poněkud explicitněji.

Jako v řadě předchozích prací i tentokrát Nepraš využívá techniku projekce na čiré plexisklo. Na téměř čtyřmetrové zvlněné tabuli zavěšené ze stropu vytváří chiméru živého organismu levitujícího v prostoru. Zdola promítané záběry běžné reality, jako jsou chodci, dálnice či fasády domů, ubíhají ve filmových pásech, a utvářejí tak krajinu ruchu městského života, tedy krajinu naší každodenní existence. Jednotlivé videosekvence zprvu připomínají pohled z rychlíku, avšak vzápětí zjišťujeme, že zdánlivě plynulý pohyb je zřetelně rozfázovaný. Odkazuje proto spíše na princip, podle kterého se energie a informace v přírodních procesech šíří nikoli lineárně, ale prostřednictvím samostatných vln či krátkých impulsů.

Podélnou osou této živé horizontální krajiny prostupuje několik vertikálních dřevěných artefaktů tvořených z nejrůznějších větví, latí či prken, které evokují člověkem dotvořené přírodní útvary připomínající propletené stromové domy. Stavby, které Nepraš začal budovat již během klukovských her a jež se pod jeho rukama nakonec rozrostly do dechberoucích architektonických útvarů, poskytují návštěvníkům možnost oproštění se od každodenní reality. I v instalaci Landscape podobně jako v plenéru se tyto stromové útvary stávají alternativou k tomu, co denně prožíváme v současném světě a společnosti. Poskytují možnost k zastavení, ohlédnutí do minulosti a nadechnutí, po kterém bychom měli zvážit volbu svého dalšího směřování. Vydat se přes mosty v korunách stromů, nebo po rušné „civilizované“ krajině?

 

JAKUB NEPRAŠ, Landscape, 2012, pohled do instalace v galerii Hunt Kastner, Praha, foto: archiv autora.

 

Klára Adamcová

Find more stories

Články