ROBERT BREER

11. 12. 2011

Samostatná výstava amerického umělce Roberta Breera, která byla nejprve uvedena v BALTIC Centre for Contemporary Art v Gateshead a pak v Museu Tinguely v Basileji, představila evropskému publiku jeho práce v dosud největším rozsahu; od abstraktních obrazů a kreseb přes „flip books“ a animované filmy k pohyblivým objektům. Breer patří mezi autory méně známé, a to i navzdory faktu, že se v Evropě i Spojených státech vždy pohyboval v prostředí nejživější umělecké aktivity. Spolupracoval mimo jiné s galerií Denis René v Paříži, kde se roku 1955 účastnil skupinové výstavy Le Mouvement, která uvedla kinetické umění jako významný aktuální fenomén.

Ústředními motivy Breerovy zralé tvorby jsou bezpochyby hra a pohyb. Užívá jich s důmyslnou rafinovaností a inteligentním humorem. V polovině 50. let se postupně odklání od malby rozvíjené do té doby ve stylu neo-plasticicmu a svůj zájem soustředí na pohyblivý obraz. V ručně animovaných videích, kterých v letech 1954–2011 vytvořil úctyhodné množství, kombinoval malbu a kresbu s nalezeným obrazovým materiálem. Kolážovitě se prolínají čistě abstraktní motivy skvrn a geometrických tvarů s kreslenou krajinou a figurou, s fotografiemi a textem.

Princip animace rozvinul Breer ve druhé polovině 50. let také v tzv. flip books – drobných knížečkách, jejichž listováním vytváří pohyb obrazu samotný uživatel a podobný postup využil v tzv. mutoskopech a folioskopech, kde jsou jednotlivé obrazy animovány prostřednictvím otočného mechanismu.

Breer ale vdechl život také trojdimenzionálním objektům označovaným jako floats (od poloviny 60. let). Tyto objekty, velké od několika centimetrů až po několikametrovou zeď, se pohybují téměř nezaznamenatelně. Pomalu, nekoordinovaně se posouvají na skrytých kolečkách, čímž neustále mění vzájemné prostorové vztahy, nebo jen pomalu pulzují na místě, a uvádí tím diváka opakovaně v údiv – na první pohled nehybné předměty jakoby ožívají. Formálně floats odkazují k minimalistickým objektům, zároveň ale působí podvratně vůči jejich statické vážnosti.

Ani při své lehkosti nevyznívá Breerova tvorba plytce a samoúčelně. Je plná svěžích a úsměvných nápadů, které člověka uprostřed všeho okolního pohybu mohou vést i k zastavení.

 

 

 

 

ROBERT BREER, Untitled, flipbook,1960;
kresba pro film „Fuji“, 1974.
Courtesy umělec a gb agency, Paris. Foto: Marc Domage.

 

Tereza Jindrová

Find more stories

Články