PIPILOTTI RIST

11. 12. 2011

Pipilotti Rist je po celou svou tvůrčí kariéru známá jako provokatérka, a to plným právem. Sama se odkazuje k „pozitivní hysterii“ zachycené v jejím videu z roku 1986 I’m not a Girl Who Misses Much, v němž nejprve jako kreslená veverka s poskakujícími prsy zrychleně tancuje a přitom zpívá slova stejnojmenné písně od Beatles, načež se barevnost videa promění, tempo zvolní a neustále se proměňuje. Video pak končí touto melan- cholickou skladbou v originálním znění.

Masáž oka (Eyeball Massage) v Hayward Gallery je však mnohem víc než pouhou provokací. Masáž putuje naším nitrem a přistane přímo v našem mozku. Trávení dojmů (Digesting Impressions, 1993) je dobrým příkladem takové introspekce: na video je nutno se dívat skrz plavky a je v něm k vidění pohled endoskopem cestujícím tmavými vnitřnostmi. Některá autorčina díla jsou neodmyslitelně spjata s tělem, a to především s otázkami kolem ženské nahoty.

Plicní lalok (Lobe of the Lung, 2009) je úžasné dílo související s jejím hraným filmem Pepperminta natočeným ve stejném roce: tři stěny plné psychedelického, politického a smyslového videa. Podlaha je lemována polštáři a kytarové i elektronické zvuky nahrané Andersem Guggisbergem a Rolandem Widmerem doplňují dekadentní vizuálně-akustickou syntézu. V jedné části je k vidění roztomilý divoký kanec s mokrým rypákem klusající ke kameře, naproti němu rusovlasá žena v negližé napodobuje jeho pohyby a vše vrcholí orgastickým prožitkem padajících jablek. Poté se žena ponoří do vody a my jsme vtahováni hlouběji a hlouběji do zvláštního a úžasného světa filmu.

Poté co v první místnosti projdete pod lustrem ze spodního prádla (dary přátel a rodiny), vyroste před vámi model předměstského domu, vedle nějž je k vidění video ve stylu road-movie s názvem Předměstská mysl (Suburb Brain, 1999). Fragmenty jejího hlasu pronikají a přetrvávají: touha být břízou se vztahuje k filosofickým konstelacím obklopujícím rodinu, pár a touhu.

Výhradně pro účely této výstavy a s výborným výsledkem byly v galerii vytvořeny chytře vymyšlené izolované prostory a látkové předěly, na něž se promítají videa zobrazující vše možné – počínaje ovcemi a konče menstruační krví. A s postupem času stráveného v expozici se potěšení z vy- stavených autorčiných prací jen znásobuje.

PIPILOTTI RIST, Yoghurt on Skin – Velvet on TV, 1995, audio-video instalace, se svolením Hayward Gallery, Londýn, foto: archiv galerie.

 

Andrea Magenheimer

Find more stories

Home