ZEMŘEL HUGO DEMARTINI (11. 7. 1931–14. 9. 2010)

11. 10. 2010

14. září 2010 zemřel Hugo Demartini, sochař par excellence, průkopník konstruktivních tendencí, ctitel náhody v prostoru, člen Nové skupiny i skupiny Zaostalí.

Potomek dávného rodu pražských kominíků a kamnářů De Martini (za první republiky bylo rodové jméno změněno na Demartini) dokončil roku 1948 v duchu rodinné tradice kamenosochařskou školu v Prostějově, poté studoval v letech 1949–1954 v ateliéru Jana Laudy na AVU v Praze. Na pražskou Akademii se později Demartini vrátil ještě jednou, v letech 1989–1999 zde působil jako odborný asistent, docent a profesor.

Léta pražských studií se odrazila zejména v raných plošných sakrálních reliéfech a papírových kolážích. Teprve cyklem Červených reliéfů z roku 1962 opustil Demartini informelní plochy a objevil kouzlo struktury prefabrikovaných prvků. Základním elementem struktur se nadlouho stala polokoule. Sádru vystřídal pochromovaný plech, jehož zrcadlový povrch jako by vtáhl veškeré okolí včetně diváků dovnitř plastik-objektů z let šedesátých.

Dnes již kanonické jsou Demartiniho Akce v přírodě, v nichž „druhá příroda pokorně odráží tu prvou“ a Akce v prostoru (Demonstrace) z let 1968–69. V prostorových demonstracích sehrála hlavní roli náhoda, podle toho jak různé předměty vyhazované umělcem do vzduchu dopadaly na zem. Huga Demartiniho během akcí pro nás navždy zastavil a zvěčnil fotograf. Právě v Akcích je možné hledat základní principy a postupy charakteristické pro  Demartiniho tvorbu až do počátku let devadesátých. Mám na mysli zejména cykly Projektů, Modelů a Míst.

Demartini vystavoval doma i v zahraničí, především s okruhem konstruktivistických autorů jako Zdeněk Sýkora, Karel Malich, Jan Kubíček nebo Stanislav Kolíbal. V poslední době Hugo Demartini žil a pracoval v obci Sumrakov na Českomoravské vysočině, kde také zemřel.

 

Demonstrace v prostoru, 1968/1969, papírové roury, barva, průměr 10 x 100 cm, foto: Jaroslav Fanta.

 

Katarína Uhlířová

Find more stories

Články