OSTRAVA?

11. 10. 2009

Ostrava se uchází o titul Evropské hlavní město kultury 2015 se sebevědomým heslem Ostrava!!! Jednou ze vstupních akcí kandidatury je výstava Ostrava? Pádná vize, nesmělá dílčí otázka. Reprezentativní výstava představuje vhled do uměleckého bohatství regionu v časovém horizontu posledních 200 let v co možná nejkomplexnějším záběru. V Ostravě dlouho diskutovaná otázka, zda město potřebuje instituci typu kunsthalle, se dostala znovu do popředí až s kandidaturou EHMK2015, pro rozsáhlou přehlídku proto posloužil jeden z pavilonů výstaviště Černá louka. S rafinovaně hravou výstavní koncepcí kurátorky Lenky Lindaurové koresponduje originální architektura výstavy Jiřího Příhody. Připomíná město. Utopické „město umění“ paprskovitě se rozbíhající od středu, kterým do něj vstupuje jeho návštěvník. Ten se při jeho prohlídce může nechat vést ulicí mu zrovna nejvíc milou a dle zvolené cesty si o něm udělat svůj obrázek. Jednotlivé artefakty, jejich skupiny a velké oddíly, do nichž jsou členěny, se v různých souslednostech vzájemně prostupují a významově podpírají v různých rovinách témat a vztahů. Výchozím bodem instalace a jednou z jejích výrazných point je Základní kámen kunsthalle Ostrava. Od něj se rozebíhají vnější panely se Současným uměním a zároveň uvozuje středovou osu Osobností, sevřenou oddíly Reprezentace, představující artefakty z muzejních fondů i soukromých sbírek, a Dokumentace, čítající doklady nedávného a současného uměleckého dění. Minulé a současné si tak přes uličku Osobností, před obrazem Alegorie Ostravy Viléma Wünsche na jejím konci, podávají ruce. Střední osa vítězů nad časem dělí zároveň instalaci na dvě části. Vlevo černo-bílá mozaika děl současných umělců připomíná a relativizuje mýtus černé Ostravy a plynule se přelévá do posmutnělého intimismu i útočné nespokojenosti. Expresivní tečkou je obraz Subjekt III Václava Rodka, na nějž patří vycpaný muflon z rozptýleného oddílu Kuriozit. Vtip, odlehčení, nastupuje civil, oddíl Region. Z jedné strany město a jeho proměny, z druhé jeho lidé a dějiny. Pravá část výstavy náleží současnosti. Oddíl Konceptu a geometrie sousedí s fotografickou sekcí a současnou, především studentskou malbou. A obrazy jsou tu barevné. Ovšem s vážnou tečkou II – Myslitelem Daniela Balabána, a vyzývavým sochařským akcentem Stanislava Cigoše a Lenky Klodové na závěr. První hlásá – Každé číslo odtrub, druhé ukazuje dva socrealistické milence jako párek v rohlíku. Výstavy konec zvonec, hurá k hladovému oknu u zastávky tramvaje. Je tu real!!! Reklamní upoutávky slibovaly – „výstavu, na které se nudit nebudete“. A bylo tak. Zábavné odpoledne. Dobře ilustrované objevování nabídnutých pohledů na minulou i současnou Ostravu. A budoucnost? Té patří ten otazník. (Nebo tři?)

 

Doprovodná akce k výstavě Ostrava?: Nechejte se vyfotografovat s uměleckým dílem, které vás nejvíc zaujalo. Jedna fotka na nástěnku v předsálí, druhá domů, 2009, Martin Popelář.

 

Blanka Švédová

Find more stories

Home