MIKLOS ONUCSAN

11. 6. 2009

Rumunský umělec Miklos Onucsan (1952) se ve své konceptuálně založené tvorbě věnuje širokému okruhu témat, jež jsou sice velice osobní, současně však schopná získat si široký ohlas. Jeho intervence připomenou rovněž ducha skupiny Fluxus, ať už jde o autorovu nenápadnou performanci v továrně, kde v dobách komunistického Rumunska pracoval a kde se vyfotil s transparentem nesoucím nápis „C ́est ici que j ́arrive tous les matins!“ („Právě sem přicházím každé ráno!“), anebo otisk koňské podkovy na kusu látky, jejž je třeba zalívat, „jako by to byla květina“.
Díla představená na autorově retrospektivní výstavě v sobě díky své rafinovanosti a mnohovrstevným významům mnohdy nesou politický podtext. Historický projekt typu papírové kamufláže, jež měla pokrýt celou zemi, je zde přenesen na stěnu galerie, což posouvá jeho původní význam. A právě takové posuny tvoří jádro Onucsanova uměleckého úsilí: jeho cílem není zobrazovat anebo nahrazovat existující realitu, nýbrž daleko spíše směrovat naši pozornost k téměř nepostřehnutelným proměnám toho, s čím se na světě setkáváme.

 

Miklos Onucsan, Very Still Life with Flowers (Velmi tiché zátiší s květinami), 2008. Mixed media, variabilní rozměry, courtesy Plan B, Kluž/Berlín.

 

Magda Radu

Find more stories

Články