Patrick Sedlaczek

11. 7. 2008

Na doporučení brněnsko-ostravského kurátora Františka Kowolowskiho se v nedávno otevřené galerii rekreačního komplexu Albertovec u Opavy uskutečnila výstava Patricka Sedlaczka. Její kurátorkou byla Blanka Švédová a následovala nedlouho po Sedlaczkově první samostatné výstavě v pražském NoD. Když Sedlaczek studoval brněnskou FaVU, našel se v práci s videem. Právě Kowolowski tehdy zařadil dva snímky Sedlaczka a Jiřího Kotrly, po nějakou dobu spolupracujících, do výběru českého videoartu Frisbee, a to jak do výstavní verze putovní přehlídky, tak na stejnojmenné DVD. (Také na webu Frisbee je najdete, bohužel nepřijatelně komprimované.) Protože však Sedlaczek pracuje nesoustavně, teprve nyní bylo možné sestavit z jeho snímků plnohodnotné výstavy. Na Der Stand Der Sturm byly čtyři. Digitální kameru Sedlaczek používá jinak než většina jeho vrstevníků. Uvědomuje si, že nemá profesionální nástroj, ale právě z technických omezení se snaží vytěžit maximum audiovizuálních kvalit. Záměrně filmuje z ruky, obraz nezbavuje chyb a dodatečné zásahy omezuje na nevelký počet střihů a doplnění zvukové stopy. Jedná se mu o tok obrazů, intuitivní strukturu a přeměnu reality v obrazovou impresi. Jestliže někdy zmiňuje inspiraci film noir ,nelze o ní uvažovat rigidně, třeba tak, že některé ze snímků pořídil v nočním šeru (Whore Story, Der Stand Der Sturm), nebo že jedinou inscenací příběhu v jeho pracích je tajemná vražda prostitutky (Whore Story). Důležitá je hlavně přítomnost filmových postupů, kterou Sedlaczek střídmě rozsévá jako nějaké střípky a divák (zformátovaný recepcí filmu) si jezadře pod kůži. Sedlaczkovu strategii by šlo přirovnat k neustálému balancování mezi domácím videem, hororem, stupňováním psychického napětí ve film noir nebo třeba ambientní „obrazo58malbou“, přestože je v jeho snímcích od každého trochu. Jakkoliv se Sedlaczek vrací k motivům sexu, násilí a smrti, jako komponenty konfigurace obrazů a zvuků jsou také tyto symboly spíš komplikací pro diváka, vystaveného dráždění mysli na další úrovni. Dosahuje smyslově sytého a neredukovatelného tvaru.

 

Patrick Sedlaczek, Opus Dei, 2007, video, foto: archiv autora.

 

Jiří Ptáček

Find more stories

Články